Hloh jednosemenný je malý keř, 5–14 m vysoký s hustou korunou. Má matně hnědou kůru s vertikálními oranžovými trhlinami. Mladší stonky nesou ostré trny, 1–1,5 cm dlouhé. Listy jsou střídavé, 2–4 cm dlouhé, obvejčité a hluboce laločnaté, někdy téměř až k hlavní žilce listu, s laloky široce rozšířenými. Horní plocha listů je tmavozelená, naspodu jsou světlejší.
Hermafroditní květy kvetou pozdě na jaře (v domovské oblasti květen až počátek června), květenstvím je chocholík s 5–25 květy. Květ má asi 1 cm v průměru, má pět bílých, růžových až červených korunních lístků, četné červené tyčinky a jednu čnělku, mírně páchnou. Květy opylované komáry, včelami a jiným hmyzem na konci roku dávají plody – malvice, nazývané hložinky. Hložinky jsou malé, oválné, tmavě červené barvy asi 1 cm dlouhé, vypadají jako bobule, ale strukturou se jedná o malvice, obsahující jediné semeno (odtud český název).
Hložinky jsou důležité pro zimní ptáky, hlavně drozdy a brkoslavy, tito ptáci je pojídají a roznášejí semena svým trusem. Husté rozvětvení poskytuje ideální místo pro hnízdění. Na četné trny napichuje svou kořist ťuhýk.[Wikipedie]
Hloh jednosemenný je keř nebo nízký strom dorůstající výšky 3–6 metrů. V přírodě vytváří husté, často trnité keře, které poskytují úkryt ptákům a drobným živočichům.
Na podzim je hloh nepřehlédnutelný – jeho listy se zbarvují do ohnivě červených a oranžových tónů a větve se obsypávají plody, které dozrávají do sytě červené barvy. Každý plod skrývá jen jednu pecku, což jej odlišuje od hlohu obecného (Crataegus laevigata), který má pecky dvě.
Hloh jednosemenný je typickým druhem mezí, pastvin, okrajů lesů a sušších strání. Snáší řez a často se využívá do živých plotů. Na jaře kvete bohatě bílými květy, v létě poskytuje útočiště mnoha druhům hmyzu, a na podzim svítí svými plody jako symbol konce vegetačního období.
