Lípa velkolistá patří k původním a tradičním stromům české krajiny. Je typickým druhem listnatých lesů, roklí a údolních svahů, ale často je vysazována také jako solitér podél cest, u kaplí nebo ve starých alejích. Vyniká dlouhověkostí, mohutným vzrůstem a hlubokým kulturním i ekologickým významem.
Jedním z nejspolehlivějších určovacích znaků lípy velkolisté jsou plody – nažky, které jsou výrazně žebernaté (obvykle 5–6 žeber) a působí tvrdším, hranatým dojmem. Tyto plody vyrůstají po dvou až třech a jsou zavěšeny na dlouhých stopkách, společně s úzkým listenem, jenž zajišťuje jejich šíření větrem. Právě silná žebrovatost plodů je klíčovým znakem, podle kterého lze tento druh spolehlivě odlišit od lípy malolisté.
V zimním období je možné lípu velkolistou poznat také podle poměrně velkých, červenohnědých pupenů, které jsou méně přitisklé k větvi než u příbuzných druhů. Letorosty bývají silnější a celkový vzhled větví působí robustnějším dojmem.
Lípa velkolistá je významnou medonosnou dřevinou a její květy patří k tradičním léčivým surovinám. Strom má rovněž vysokou krajinotvornou hodnotu a je symbolem stability, ochrany a kontinuity v české kulturní tradici.
