Divizna jižní rakouská - Verbascum chaixii subsp. austriacum
Další názvy: divizna rakouská
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Barva květů:

žlutá,

Doba kvetení:

červenec,

srpen,

září,

Typ květů:

počet okvětních lístků 5,

C4a vzácnější druh vyžadující pozornost

Popis: vytrvalá, 60-130 cm vysoká bylina
lodyha - přímá, mělce rýhovaná
listy - přízemní listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle vejčitá
květy - pětičetné, žluté, tyčinky fialově chlupaté; květenství větvené lichoklasy
plod -  tobolka
Rozšíření: Rakousko a jižní Morava jihovýchodní část Polska a západní část Ukrajiny
Biotop: lesní mýtiny, rumiště, okraje cest, travnaté a skalní stráně, náspy; vysychavé půdy bohaté na živiny, obvykle zásadité

Možnost záměny: Divizna černá -  Verbascum nigrum, Divizna švábovitá - Verbascum blattaria

Divizna jižní rakouská - Verbascum chaixii subsp. austriacum
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Místo: Botanická zahrada Praha Na Slupi

Divizna jižní rakouská - Verbascum chaixii subsp. austriacum
Další názvy: divizna rakouská
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Barva květů:

žlutá,

Divizna jižní rakouská - Verbascum chaixii subsp. austriacum
Další názvy: divizna rakouská
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Barva květů:

žlutá,

Typ květů:

počet okvětních lístků 5,

Místo: Vevčická stráň

Tento poddruh divizny je u nás vzácný a vázaný především na teplé stepní a xerotermní lokality jižní Moravy, zejména v okolí Znojma, na Pálavě nebo Pouzdřanské stepi. Vyhledává slunné stráně a křovinaté svahy, kde vytváří nápadná bohatě větvená květenství.

Květy jsou žluté s fialovými prašníky, rostlina dorůstá výšky přes 1 m. Od podobné divizny černé ( Verbascum nigrum) se liší tvarem listů (dolní listy nemají srdčitou bázi) i bohatě rozvětveným květenstvím.

Divizna jižní rakouská - Verbascum chaixii subsp. austriacum
Další názvy: divizna rakouská
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Barva květů:

žlutá,

Divizna jižní rakouská je vytrvalá bylina, která v době květu vytváří nápadnou, vzpřímenou lodyhu vysokou přibližně 60–130 cm. Lodyha je mělce rýhovaná, řídce chlupatá a v horní části se větví do poměrně rozložitého květenství. Přízemní listy jsou řapíkaté, jejich čepel bývá 10–15 cm dlouhá, na okraji vroubkovaná a u báze klínovitě zúžená až uťatá. Směrem vzhůru se lodyžní listy postupně zmenšují.

Pro druh je charakteristické latovitě větvené květenství, tvořené lichoklasy, v nichž se objevují skupinky zpravidla 2–5 květů. Žlutá koruna je kolovitá, mírně souměrná a dosahuje průměru přibližně 16–20 mm. Velmi nápadným poznávacím znakem jsou tyčinky hustě porostlé fialovými chlupy, které vytvářejí výrazný barevný kontrast se žlutými korunními lístky. Po odkvětu se vyvíjejí tobolky.

Rostlina kvete převážně od července do září. Vyhovují jí slunná a spíše suchá stanoviště – travnaté a skalnaté stráně, lesní světliny a lemy, ale může se objevovat také podél cest. Preferuje sušší, zásadité a na živiny bohatší půdy.

V České republice leží hlavní oblast jejího výskytu na jižní Moravě, zatímco na severozápadní Moravě a v jižních Čechách se vyskytuje ostrůvkovitě. Databáze Pladias rovněž dokládá řadu nálezů tohoto taxonu na našem území; u jednotlivých mapových údajů však upozorňuje, že ne všechny záznamy prošly revizí.

Z hlediska ochrany přírody patří divizna jižní rakouská mezi vzácnější taxony české květeny vyžadující další pozornost (C4a). Na vhodném stanovišti je díky vysoké lodyze, bohatému větvení a kombinaci žlutých květů s fialovým středem velmi dobře rozpoznatelná.

Fotografováno: Vevčická stráň, 2021/09