Vlaštovičník větší je vytrvalá bylina z čeledi makovitých (Papaveraceae), která je velmi častá v lidských sídlech. Roste zejména na zdech, podél plotů, na rumištích, v zahradách i ve stínu budov. Typická je schopnost uchytit se i v minimálním množství půdy, například ve spárách kamenných zdí, jak je patrné i na fotografiích.
Dorůstá obvykle 30–80 cm. Listy jsou měkké, nepravidelně laločnaté, na líci zelené a na rubu často sivě ojíněné. Květy jsou drobné, jasně žluté, čtyřčetné, uspořádané v řídkých květenstvích. Kvete od dubna až do podzimu.
Charakteristickým znakem je oranžově zbarvené mléko, které vytéká z poraněných částí rostliny. Tato šťáva obsahuje řadu alkaloidů a byla tradičně využívána v lidovém léčitelství, zejména k potírání bradavic. Rostlina je však jedovatá a při neodborném použití může být nebezpečná.
Vlaštovičník větší je typickým zástupcem synantropní flóry – tedy rostlin, které provázejí člověka a jeho stavby. Často se objevuje právě na starých zdech, kde využívá teplo a minerální podklad.