NPR Mohelenská hadcová step
Mohelenská hadcová step je národní přírodní rezervace tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy nazývaným „Čertův ocas“. Leží nedaleko obce Mohelno v okrese Třebíč v místních lokalitách Mohelnská step na levém a Čertova hráz na pravém břehu. Rezervaci o rozloze 108,94 ha[4] spravuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Hadcová step patří k jedné z nejcennějších lokalit v České republice i v Evropě. Nadmořská výška zde kolísá od 260 m n. m. do 385 m n. m. Mohelenská step byla vyhlášena rezervací 31. prosince 1933, a to kvůli rozmanitosti fauny a flory, kterou způsobuje hadcové podloží. Hadec neboli serpentinit je silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumulující teplo. Hadcové půdy jsou bohaté na hořčík, ale velmi chudé na živiny. V kombinaci s nedostatkem srážek má tento substrát nepříznivé účinky na mnoho druhů rostlin a způsobuje například nanismus.
Flora
Na stepi byly některé druhy rostlin objeveny a popsány poprvé, takže je toto území pro ně klasickou lokalitou, jedná se o mech Aporella moravica, trávu ovsíř luční ( Avenula pratensis) a o trstnatou bylinu trávničku obecnou ( Armeria vulgaris). Trávnička se řadí k silně ohroženým druhům flóry ČR a řada lokalit, kde se nachází, je chráněná. Za zmínku stojí také významné tamější lišejníky Lecanora serpentinicola a Caloplaca dvorakii. Lidskou činností sem bylo zavlečeno i několik nepůvodních druhů jako borovice černá ( Pinus nigra) a trnovník akát ( Robinia pseudoacacia).


K dominantním dřevinám se řadí borovice lesní, poddruh borovice hákovitá ( Pinus sylvestris var. hamata) nalézající se primárně na Krymu. Mezi borovicemi je možné zahlédnout ostrůvky s dubem zimním ( Quercus petraea), který pravděpodobně v historii převažoval. Teplomilné keře jsou zde také časté, a to především mahalebka obecná ( Prunus mahaleb), ptačí zob obecný ( Ligustrum vulgare), dřišťál obecný ( Berberis vulgaris) a jalovec obecný ( Juniperus communis).





Na různých částech území se nacházejí i různé druhy rostlin. Na prudkých svazích skalní stepi s jižní orientací se na jaře vytváří souvislý žlutý povlak kručinky chlupaté ( Genista pilosa) a mochny písečné ( Potentilla arenaria) a později zde vykvétá koniklec německý ( Pulsatilla vulgaris). V létě zde pak převažuje porost česneku žlutého ( Allium flavum) a hvězdice zlatovlásku ( Linosyris vulgaris). Velkou část jara a léta zde kvetou především kavyly a kostřavy.





Na další části, pastvinné stepi, bylo objeveno nejvíce nanismů, které se na skalní stepi prakticky nenachází. Z rostlin zde převládá porost kostřav a ostřic.
Další význam má výskyt tzv. serpentinofytů, rostlin vázaných na hadcové podloží. Jedná se o sleziník hadcový ( Asplenium cuneifolium) a především podmrvku hadcovou ( Notholaena marantae). Mohelenská step je pro tuto drobnou kapradinku nejsevernější doložené místo výskytu. Nejblíže se nachází o několik set kilometrů dále v Rakousku.


Hadí mord rakouský ( Scorzonera austriaca) mající zde jedno z posledních nalezišť, roste na vápencových skalách a slunných místech. Patří mezi chráněné druhy (C3).

Zdroj textu Wikipedie
Mohelenská hadcová step je národní přírodní rezervace tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy nazývaným „Čertův ocas“. Leží nedaleko obce Mohelno v okrese Třebíč v místních lokalitách Mohelnská step na levém a Čertova hráz na pravém břehu. Rezervaci o rozloze 108,94 ha[4] spravuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Hadcová step patří k jedné z nejcennějších lokalit v České republice i v Evropě. Nadmořská výška zde kolísá od 260 m n. m. do 385 m n. m. Mohelenská step byla vyhlášena rezervací 31. prosince 1933, a to kvůli rozmanitosti fauny a flory, kterou způsobuje hadcové podloží. Hadec neboli serpentinit je silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumulující teplo. Hadcové půdy jsou bohaté na hořčík, ale velmi chudé na živiny. V kombinaci s nedostatkem srážek má tento substrát nepříznivé účinky na mnoho druhů rostlin a způsobuje například nanismus.
Flora
Na stepi byly některé druhy rostlin objeveny a popsány poprvé, takže je toto území pro ně klasickou lokalitou, jedná se o mech Aporella moravica, trávu ovsíř luční ( Avenula pratensis) a o trstnatou bylinu trávničku obecnou ( Armeria vulgaris). Trávnička se řadí k silně ohroženým druhům flóry ČR a řada lokalit, kde se nachází, je chráněná. Za zmínku stojí také významné tamější lišejníky Lecanora serpentinicola a Caloplaca dvorakii. Lidskou činností sem bylo zavlečeno i několik nepůvodních druhů jako borovice černá ( Pinus nigra) a trnovník akát ( Robinia pseudoacacia).

Armeria elongata - trávnička obecná

Pinus nigra - borovice černá
K dominantním dřevinám se řadí borovice lesní, poddruh borovice hákovitá ( Pinus sylvestris var. hamata) nalézající se primárně na Krymu. Mezi borovicemi je možné zahlédnout ostrůvky s dubem zimním ( Quercus petraea), který pravděpodobně v historii převažoval. Teplomilné keře jsou zde také časté, a to především mahalebka obecná ( Prunus mahaleb), ptačí zob obecný ( Ligustrum vulgare), dřišťál obecný ( Berberis vulgaris) a jalovec obecný ( Juniperus communis).

Quercus petraea - dub zimní

Prunus mahaleb subsp simonkaii - mahalebka obecná Simonkaiova

Ligustrum vulgare - ptačí zob

Berberis vulgaris - dřišťál obecný

Juniperus communis - jalovec obecný
Na různých částech území se nacházejí i různé druhy rostlin. Na prudkých svazích skalní stepi s jižní orientací se na jaře vytváří souvislý žlutý povlak kručinky chlupaté ( Genista pilosa) a mochny písečné ( Potentilla arenaria) a později zde vykvétá koniklec německý ( Pulsatilla vulgaris). V létě zde pak převažuje porost česneku žlutého ( Allium flavum) a hvězdice zlatovlásku ( Linosyris vulgaris). Velkou část jara a léta zde kvetou především kavyly a kostřavy.

Genista pilosa - kručinka chlupatá

Potentilla arenaria - mochna písečná

Pulsatilla vulgaris - koniklec obecný

Allium flavum - Česnek žlutý

Galatella linosyris - hvězdnice zlatovlásek
Na další části, pastvinné stepi, bylo objeveno nejvíce nanismů, které se na skalní stepi prakticky nenachází. Z rostlin zde převládá porost kostřav a ostřic.
Další význam má výskyt tzv. serpentinofytů, rostlin vázaných na hadcové podloží. Jedná se o sleziník hadcový ( Asplenium cuneifolium) a především podmrvku hadcovou ( Notholaena marantae). Mohelenská step je pro tuto drobnou kapradinku nejsevernější doložené místo výskytu. Nejblíže se nachází o několik set kilometrů dále v Rakousku.

Asplenium cuneifolium - sleziník hadcový

Notholaena marantae - podmrvka hadcová
Hadí mord rakouský ( Scorzonera austriaca) mající zde jedno z posledních nalezišť, roste na vápencových skalách a slunných místech. Patří mezi chráněné druhy (C3).

Scorzonera austriaca - hadí mord rakouský
Zdroj textu Wikipedie
NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step

NPR Mohelenská hadcová step



























