Mokřady a rašeliniště v pramenné oblasti říčky Bělé v kulminační části Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 650 - 680 m n.m. Rozsáhlá rezervace významná z krajinářského, zoologického i botanického hlediska.
Nejhodnotnější je fragment rašeliniště, které je na Drahanské vrchovině svým typem ojedinělé. Přesto se jedná o zbytek vytěženého humolitového ložiska, které v minulosti tvořilo vyklenutou čočku téměř dva metry silnou. Zároveň s těžbou rašeliny došlo na území dnešní rezervace k nevhodným zásahům narušujícího vodní režim, které vedly ke snížení hladiny spodní vody. V důsledku odvodnění rašeliniště, ke kterému došlo asi koncem 70. let zmizela řada významných rašelinných druhů: vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zevar nejmenší (Sparganium natans), rozchodník huňatý (Sedum villosum). Negativně se projevilo i ukončení obhospodařování částí okolních vlhkých luk. Ty dnes zarůstají vysokými travami (rákos, třtina křovištní) a rozvoj vegetace je omezován zbytky suché biomasy.
Revitalizační práce části rezervace u rybníků s cílem vylepšit vodní režim splnily svůj cíl jen částečně. Dokonce při těchto pracech byl nešetrně zničen poslední výskyt všivce bahenního (Pedicularis palustris).
Cíleným managementem se v nedávné minulosti alespoň zamezilo náletu dřevin na rašeliništi.
Zvýšení hladiny spodní vody v oblasti rašeliniště přehrazením odvodňovacích kanálů na několika místech autochtonním materiálem by posílilo probíhající proces přirozené revitalizace. Je tu ovšem problém týkající se zalesněné části odvodněného rašeliniště. Při zvýšení hladiny podzemní vody by došlo k podmáčení části mladých lesních kultur.
